Světový den mikrobiomu (27.6.): Střeva jsou branou k našemu fyzickému i psychickému zdraví
Polovina Čechů ví, že naším největším imunitním orgánem jsou střeva. Na druhé straně jen třetina z nás o ně vědomě pečuje. Toto a řadu dalších zjištění v oblasti péče o rovnováhu střevní mikrobioty přináší přední farmaceutická společnost STADA prostřednictvím výsledků svého nedávného průzkumu mezi českou dospělou populací1. U příležitosti Světového dne mikrobiomu (27. 6.) tak upozorňuje na přínos střevní mikrobioty pro naše celkové zdraví a pohodu.
V dnešní době stále více roste povědomí o důležitosti střev a zejména střevní mikrobioty. Jedná se o soubor všech mikroorganismů, které obývají naše střeva. Zdravý člověk má ve svých střevech okolo 1 000 různých bakteriálních druhů. A mnohonásobně větší je pak mikrobiom, což je soubor genomů všech mikroorganismů sídlících ve střevě.
Základní funkcí střev je trávení potravy a absorpce živin do našeho těla. Nicméně role střev, potažmo střevní mikrobioty, je pro naše celkové zdraví mnohem významnější. Ve střevech se tvoří více než 70 % imunitních buněk, jsou tak naším největším imunitním orgánem.
Ve střevech se též tvoří 90 % serotoninu, známého jako hormon štěstí. Střeva proto ovlivňují i to, jak se cítíme a naši celkovou náladu. Toto propojení je označováno jako osa „střeva–mozek“. Navíc střeva prostřednictvím imunitních buněk ovlivňují v podstatě všechny systémy našeho těla. Z tohoto důvodu se ustálilo také odborné označení osa „střevo–plíce“, „střevo–játra“ a střevo–kůže“. Střeva ovlivňují rovněž náš metabolismus, tj. práci našeho těla s tuky a cukry.
Pečujte dobře o svá střeva, odvděčí se vám celé tělo
Dodržování zdravého životního stylu je klíčem k podpoře rovnováhy střevní mikrobioty. Na co bychom tedy měli zejména dbát?
První oblastí je zdravé stravování. Mezi pestrou a vyváženou stravu je dobré zařadit zeleninu, ovoce, luštěniny a celozrnné cereálie, tedy potraviny mimo jiné bohaté i na vlákninu. Rovněž fermentované potraviny, jako jsou např. jogurty, kimči a tempeh, které jsou plné živých mikroorganismů (laktobacilů a dalších). Do vyváženého stravování patří též zdravější zdroje tuků. Z bílkovinových zdrojů je preferované rybí nebo bílé maso. Vhodné jsou také doplňky stravy bohaté na vlákninu a živé mikroorganismy. Naopak se doporučuje omezit konzumaci cukrů a průmyslově zpracovaných potravin.
Pokud se nám nedaří pravidelně konzumovat pestrou a vyváženou stravu, což může vést ke snížené diverzitě střevní mikrobioty, je vhodné do stravy pravidelně doplňovat probiotika a prebiotika prostřednictvím doplňků stravy, např. značky Biopron.
Dostatečný spánek je jeden z aspektů, který může ovlivňovat obezitu. Protože náš trávicí systém pracuje přesčas s malým nebo žádným odpočinkem, může docházet k jeho přetížení a oslabení.
Pohyb je základní součástí zdravé funkce střev, proto je dobré se věnovat pravidelné fyzické aktivitě. Pravidelný pohyb udržuje v pohybu nejen naše tělo, ale také naše střeva, což má pozitivní vliv na správné trávení.
Vyhýbání se stresu přispívá k všeobecné vitalitě. Stres je jedním z faktorů podílejících se na vzniku mnoha onemocnění. Doporučuje se tedy si najít způsob, jak se i během rušného dne uvolnit např. krátkou meditací nebo pauzami mezi prací. Vhodné je také dopřávat si pravidelný odpočinek. Cirkadiánní (spánkový) rytmus úzce souvisí se serotoninergním systémem a hladinou serotoninu.
A jaké je současné povědomí Čechů o střevní mikrobiotě?
Polovina z nás ví, že největším imunitním orgánem jsou střeva. Tuto znalost mají častěji ženy, lidé s vyšším vzděláním a pak věková skupina 30–59 let. Naproti tomu mladší dospělá generace do 29 let potvrdila správnou odpověď jen z jedné třetiny.
Skoro 40 % české populace však neví, co termíny mikrobiota a mikrobiom znamenají, byť 13 % z nich již tyto pojmy alespoň slyšelo. Na druhé straně téměř 35 % respondentů průzkumu potvrdilo, že o svá střeva vědomě pečují.
Necelá polovina Čechů potvrdila užívání probiotik a prebiotik v podobě doplňků stravy, většinou ale nepravidelně (32 % uvedlo, že tyto doplňky stravy užívá náhodně). Pravidelně užívá probiotika necelých 16 %. Podobný procentuální poměr užívání probiotik potvrdili i rodiče u svých dětí.
Podpora při užívání antibiotik a při střevních problémech jsou hlavní důvody pro užívání probiotik
Probiotika v podobě doplňků stravy Češi nejčastěji berou pro podporu obnovení střevní rovnováhy při a po užívání antibiotik (38 %), dále jako dlouhodobou péči při střevních problémech (34 %), celoroční udržování rovnováhy střevní mikrobioty pro podporu imunity (33 %), nebo podporu imunity při nemoci (32 %) a jako podporu při střevních problémech (24 %). Pro muže je hlavním důvodem udržování rovnováhy střevní mikrobioty podpora imunity, což potvrdila i nejmladší věková skupina do 29 let, a častěji se řídí doporučením lékaře. Ženy probiotika volí hlavně po léčbě antibiotiky a také při střevních obtížích.
Zdroj foto: STADA
Zdroj info: Výzkum byl proveden v březnu 2023 agenturou STEMMARK na reprezentativním vzorku české dospělé populace o velkosti 1 000 respondentů.